Jedny volby vždycky musí být první, ale rozhodně ne poslední!

Trikolóra má za sebou rok existence, ale stále se dá pokládat za jakési politické novorozeně. S ohledem na partajní dinosaury, kteří se drží na svých pozicích už celá desetiletí, je tomu tak určitě. O to těžší je něco pořádně nastartovat, aby to mělo nějaký smysl.

Každá začínající kapela hrávala v poloprázdných sokolovnách. Bylo jenom na samotných muzikantech, jestli si získají své fanoušky a příště vyprodají O2 Arénu, neřku-li Strahov. Někomu se to časem povede, někdo spoléhá na tlačenku schopného producenta, že ho někam dostane, i když to za moc nestojí, a někdo prostě skončí někde v okresním přeboru, protože na víc to nestačí!

Dělat úplně první předvolební kampaň není žádná legrace a případný úspěch ve volbách rozhodně nebude zadarmo. Stojí to mnohonásobně víc námahy, než volební týmy zavedených stran, které navíc jenom lusknou prstem a dostanou prostor v tom kterém médiu (vždycky se nějaká spřízněná novinářská duše najde). Dává to ale naopak také neopakovatelnou možnost zjistit, kdo je kdo, a jak to kdo s Trikolórou myslí. Což rozhodně do budoucna není k zahození.

Nemá smysl se vymlouvat na nepřízeň médií, nemá cenu ani žehrat na zákeřné údery od představitelů stran, které cítí Trikolóru především jako svoje ohrožení, ačkoliv se snaží navodit dojem, že naše hnutí je nepřítelem prakticky všech, a jsme vlastně nebezpečím i sami sobě…

Přece jenom ale máme štěstí, že nemusíme začínat úplně od nuly. Díky Zuzaně Majerové Zahradníkové a Václavu Klausovi ml. máme zastoupení v Poslanecké sněmovně PČR, a už tak aspoň pro část veřejnosti není Trikolóra hnutím úplně neznámým, ač, jak ze zkušeností z probíhající kampaně také víme, ne všichni si tato jména s Trikolórou dokážou spojit.

Klasik praví – kde je vůle, tam je i cesta. Vůli zdá se máme, kudy jít také víme, tak už jenom zbývá co nejdřív dobýt onen příslovečný Strahov! 

Podívejte se na náš program ZDE