Parlamentní volby se blíží. Co je dobré o nich vědět?
Je spíš výjimkou, aby se některý kalendářní rok obešel bez nějakých voleb. Ať už jsou komunální, senátní, případně nejnovější typ voleb – do Evropského parlamentu. Letos jsou na řadě naopak volby zcela tradiční. Ty změní obsazení dolní komory Parlamentu České republiky, tedy Poslanecké sněmovny.
Výsledek voleb se často neodvíjí ani tak od skutečných společenských vizí, jako spíš dobře marketingově naservírovaných již předem reálně nesplnitelných slibů, na něž jsou nakonec voliči ochotni přistoupit. Touto cestou rozhodně nechce Trikolóra kráčet. To nic ale nemění na faktu, že samotný proces voleb podléhá zákonu. Ten nastavuje podmínky, za jakých se strana či hnutí může voleb zúčastnit a jaká je hranice mezi volebním úspěchem a neúspěchem.
Začněme od vyhlášení termínu voleb. To je výhradně v kompetenci prezidenta republiky a musí tak být učiněno nejméně 90 dní před datem konání. V tomto případě Miloš Zeman oznámil termín konání již v prosinci loňského roku na 8. – 9. října 2021. V případě voleb na konzulátech v zahraničí se může datum přizpůsobovat časovému posunu. Vyhlášením termínu byla také odstartována pětidenní lhůta, během níž musely volební subjekty zřídit volební účty, jejichž seznam najdete ZDE. Jenom pro zajímavost, náklady na volební kampaň jsou limitovány a nesmí překročit 90 milionů korun. To hlídá Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Dalším důležitým termínem pro strany a hnutí je 3. srpen 2021. To je totiž poslední den, kdy mohou dodat na krajské úřady příslušných krajů kandidátní listiny. Volební zákon počítá se 14 kraji, jako samostatnými volebními obvody. Počty platných hlasů v každém kraji jsou pak rozhodující při rozdělování mandátů podle tzv. mandátového čísla. To pro změnu vychází ze součtu všech platných hlasů v celé republice. Znamená to tedy, že počet platných hlasů v tom kterém kraji je přímo úměrný konečnému počtu poslanců, kteří budou kraj zastupovat. A to bez ohledu na stranickou příslušnost.
Je to samozřejmě řečeno velmi zjednodušeně a samotný výpočet má přísně daný postup. To vše obsahuje Zákon č. 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. Ten od svého prvního schválení byl už mnohokrát novelizován a jeho aktuální znění najdete ZDE.
Obecně se ví, že rozhodující pro volební úspěch, či neúspěch, je minimální zisk 5 procent hlasů. To se týká samostatných volebních subjektů. V případě dvojčlenných koalic se hranice zvyšuje na 8 procent, u troj a vícečlenných koalic je to 11 procent. Pokud by naopak došlo na teoretickou možnost, že alespoň dva volební subjekty nepřekročí minimální zisk, je tato kóta snižována. Postupuje se na základě dat Českého statistického úřadu.
Dalším důležitým faktorem je věková hranice. A to jak pro voliče, tak pro volené. Voličem se může stát každý občan ČR, jenž nejpozději druhý den probíhajících voleb (v tomto případě 9. října 2021) dosáhne plnoletosti, tedy 18 let. Zvolen pak může být každý právoplatný volič, jenž alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let. Pro všechny pak platí, že volí v místě svého trvalého bydliště. Pakliže by chtěl volič své volební právo uplatnit jinde, musí požádat v místě trvalého bydliště o vydání voličského průkazu. K prokázání totožnosti ve volební místnosti je nezbytný občanský průkaz nebo cestovní pas ČR.
Co se týče samotné volby, pak i v tomto případě platí možnost tzv. kroužkování, tedy preference jednotlivých kandidátů bez ohledu na jejich pořadí na kandidátní listině. Každý volič může u vybrané strany, hnutí nebo koalice takto označit 4 kandidáty. Počet preferenčních hlasů je pak rozhodující pro konečné pořadí na kandidátce a případné získání mandátu.
Jak už bylo zmíněno, během let byl volební zákon opakovaně novelizován. Naposledy v květnu letošního roku, kdy bylo nezbytné upravit jeho znění s ohledem na nález Ústavního soudu. Ten měl za následek zrušení části jeho ustanovení, konkrétně v nerovných podmínkách síly voličských hlasů mezi jednotlivými kraji. Ke změně dochází též u hranice volitelnosti koalic. Letošní parlamentní tedy budou první podle nově upravených pravidel.
