Dluhy jsou dluhy, rozpočet žádné dotace nevylepší!

Že peníze jsou vždy až na prvním místě neplatí jenom posledních 30 let, ale minimálně od doby, kdy byly vynalezeny… A, jak to bývá přisuzováno také živlům, jsou dobrým pomocníkem, ale špatným pánem. 

Olomoucký kraj je jedním nejzadluženějších v republice. Pochopitelně se to nedá přisuzovat pouze poslední krajské vládě. Ta naopak podle tvrzení nějakou tu kačku z dluhu i umázla. Ale otázka je, zda se nedal třeba snížit i o víc. Na takovou věc ale musí odpovědět spíš cifršpióni s kalkulačkou. Najít vratký balanc mezi příkrými radami ekonomů a skutečnými potřebami, kam je nezbytné peníze poskytnout, není vůbec snadné! 

Zadlužování by se dalo snad chápat, pokud by mělo podobu investice do příštích úspor. Ovšemže svým způsobem se dá za zadlužování pokládat i pobírání dotací. Tady je také ještě třeba rozlišit, zda jde o dotace smysluplné, jež jsou jedinou cestou k získání prostředků, například na vybudování infrastruktur, na které by se jinak nikdy nenašetřilo. 

Jiná věc jsou pak dotace jednak pokřivující rovnou soutěž, či touto cestou snadno získané peníze na zbytečnosti jen pro to, že se zrovna rozdává. Ale ona každá rozhledna na rovině, případně cyklostezka do nikam (řečeno obrazně, každý si může dosadit ze své zkušenosti a znalosti z okolí) se sice s velkou pompou otevře přestřižení pásky, pak už ale se moc nemluví o tom, že každý takový dáreček se neobejde bez patřičné finanční spoluúčasti obdarovaného, na němž pak z dotačních podmínek leží dalších 10 let břímě udržitelnosti, tedy dalšího financování, ač třeba zcela zbytečného. Jenom pro to, že se chtěl kdysi kdosi blýsknout a postavit si pomníček.

Jiná úskalí dotací tkví mnohdy už i v samotných projektech. To když musí být nekompromisně původní plánovaný rozpočet dodržen i za cenu, že se do něj přidávají další položky, které už nejsou až tak zapotřebí. I přes všemožná nezbytná výběrová řízení s hlavním kritériem ‚nejnižší cena‘ nakonec nejde ušetřit, protože přidělené peníze je nutno prošustrovat někde jinde. Jinak by to bylo považováno za nesplnění podmínek.

Má to smysl? I u těch nejlépe míněných dotací tak platí, že každý dobrý úmysl dláždí cestu, když ne do pekel, tak minimálně do začarovaného kruhu, v horším případě na předvolební billboard o „plnění slibů“. A to je vždycky dobré zvážit!