Média už zdaleka nemají takový vliv, jak si myslí!

Média možná ani tolik nelžou. Pouze předkládají takovou pravdu, jaké by chtěla sama věřit. A k tomu si vybírají také odpovídající zdroje, jejichž informace využívají. Případně je hujersky dotáhnou do potřebného vyznění. To samo o sobě ale k omluvě nestačí. Spíš to poukazuje na fakt, že už dávno nejsou hlídači demokracie, ale prostředník prosazování různých zájmů.

Málokdo z aktivistických novinářů si je ale ochoten připustit, že rádoby vlivná (a vlivová) média už zdaleka nemají takovou moc, jak tomu možná někdy bylo. To se ještě věřilo, že co se napíše v novinách, případně řekne v televizi nebo rádiu, je zaručené a dá se to pokládat za bernou minci. Ačkoliv i dnes si část společnosti nikterak nepřipouští, že by mohlo být něco jinak, než co se snaží sdělit veřejnoprávní televize, či rozhlas, popřípadě noviny, na něž jsou dlouhá léta zvyklí a důvěřují jim. Za ztrátu důvěry u ostatních si ale mohou novináři sami, eventuálně mohou poděkovat svým chlebodárcům, do jakých her je zatáhli!

Je třeba říct otevřeně, že objektivní novinář jednoduše neexistuje. Ani z lidského hlediska nemůže. Každý má svůj názor, na jehož základě hodnotí fakta. Ta následně buď použije, nebo je označí za nevěrohodná, či nepodstatná, a dál se jimi nezabývá. Co je ale smutné, být v dnešní době novinářem také převážně znamená podporovat cokoliv potírajícího hodnoty takového světa, jak jsme ho znali doposud. Asi je až příliš lákavé být součástí něčeho, co možná nabízí budoucí vliv. A to také předpokládá být zadobře s elitami, jež mají potenciální možnost to zařídit. Což zvyšuje následně šanci být v pravé chvíli na pravém místě, až přijde čas odměňování za zásluhy… I tomu se dá zřejmě obětovat vlastní objektivita!

Svůj vliv nejspíš opět přecenila média i v případě prezidentských voleb v USA. Ať už v samotných Státech nebo papouškujíce stejné zprávy u nás. Predikce neohroženého Bidenova vítězství, zkreslování nálad ve společnosti, zásadní odhalování Trumpových přešlapů a naopak bez povšimnutí přecházení čehokoliv, co by snad mohlo kandidáta demokratů ukázat ve špatném světle. Jenomže ono to úplně stoprocentně nezafungovalo. A přiznejme, že ne poprvé. Může to být také vytvářením atmosféry potírající cokoliv odlišného od správného názoru. Také to je však výsledek mediální masáže.

Pak už jenom stačí si srovnat svůj názor a zkušenosti ze svého okolí, dát si dvě a dvě dohromady. Spílání, že se lidé uchylují k dezinformačním zdrojům, snaha umlčet protinázor, třeba jenom tím, že mu prostě nebude dán prostor, okaté ‚šlapání brázdy‘ pokrokovosti a globalizace. K tomu se dá jenom konstatovat, že za ztrátu důvěry a důvěryhodnosti si mohou média jedině sama. Jenže viník v podobě třídního nepřítele se vždy hledá líp!