Nouzový stav skončil, pak zase neskončil, aby nakonec výhledově skončil přijetím pandemického zákona? Tím si ale moc nepolepšíme!
Nouzový stav končí, zapomeňte. Ovšemže zapomínání nebude tak jednoduché, pakliže vůbec bude možné. Minimálně jeho ozvěna bude v našich životech dohrávat ještě hodně dlouho, neboť s následky se budeme potýkat na každém kroku. A to jen za předpokladu, že se začne život postupně vracet do normálu. Není ovšem vyloučeno, že toto je jen malé intermezzo, krátká mezihra před dalším dějstvím.
To ale platilo od čtvrtečního hlasování sotva do konce víkendu. Dnes už víme, že ‚aranžéři‘ nedali šanci ani kratičké mezihře. Je zvláštní, jak se hejtmané dokázali rychle dohodnout jak mezi sebou, tak i s premiérem Babišem. Byl to snad vládní ‚plán B‘ pro případ, že by to skutečně ve čtvrtek nedopadlo?
Mělo by nám být malou útěchou, že další nouzový stav by měl trvat JEN příští dva týdny. Zda je to skutečně konečný termín, bez ohledu na právní problematičnost nastalého procesu, který také Trikolóra zpochybnila podáním ústavní žaloby, nemusí být vůbec jisté. Asociace krajů České republiky (AKČR) totiž mimo jiné ve svém prohlášení vyzývá vládu například k zajištění samotestování ve firmách, těžko říct, jak by se mělo realizovat, či urychlené přijetí pandemického zákona.
Nicméně právě pandemický zákon je mocné zaklínadlo. Co by v něm mělo být? Jako malé vodítko nám může posloužit jeden z návrhů. Mimo opatření, která aktuálně zažíváme nyní, by se tedy zdánlivě nic nezměnilo, akorát by se stav jmenoval jinak. Jsou ale zde i nové zajímavé body. Mezi nimi například omezení vlastnického a užívacího práva právnických, podnikajících fyzických a fyzických osob k majetku, pokud je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada určená státním odhadcem nebo ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky. Těch opatření, míněno omezení, zákazů a příkazů, je pochopitelně v zákoně mnohem víc. A těžko říct, s jakou tvůrčí potencí se ještě blýsknou v pozměňovacích návrzích při projednávání samotní poslanci. Zároveň není řečeno, kdo by ho mohl využívat a jaká bude zodpovědnost za jeho uvedení do činnosti.
Jde o bezprecedentní situaci. Nejdříve je prodloužení nouzového stavu zamítnuto, následně je návrh ‚přehlasován‘ 14 hejtmany i ze stran, které pro neprodloužení ve Sněmovně hlasovaly. Na konci celé šarády by mohl být pandemický zákon ve svém důsledku možná ještě horší, než změť dosud platných opatření. To opravdu nemá obdoby. Otázkou je, jak toto všechno zastavit!