Ti, kteří se radují, že s odchodem Václava Klause ml. končí i Trikolóra, vynáší soudy předčasně!

Úterní rezignace předsedy Václava Klause ml. nezaskočila jenom veřejnost, ale i samotnou Trikolóru. Pokud ovšem v takovém rozhodnutí hrají významnou roli také osobní důvody, je zbytečné co vyčítat. Nikdo není povinen nadřazovat naplnění veřejného očekávání nad svůj soukromý život.

Samozřejmě nenechaly na sebe dlouho čekat spekulace jak z médií, tak i z politických kruhů. Vesměs naplněna neskrývanou radostí, že tímto momentem Trikolóra končí, mizí z politické mapy. O konkurenta méně! Že je předčasné vynášet podobné soudy, jimiž z velké míry poškozují sami sebe, neboť mohou být záhy usvědčeni z velmi špatného úsudku, to už je jiná věc.

Václav Klaus ml., jako spoluzakladatel Trikolóry, její první předseda a výrazná tvář hnutí, nepochybně Trikolóru ztělesňoval. A jak už to u nepřehlédnutelných osobností bývá, i v jeho případě byl tím, který do Trikolóry přivedl spoustu svých příznivců, naopak ze stejného důvodu se mnozí k novému hnutí stavěli rezervovaněji. Nikdy se nejde zavděčit všem. Tak už to nejen na politické scéně chodí.

Nicméně nečekanou rezignací nezůstala Trikolóra viset ve vzduchoprázdnu. Což rozhodně hnutí slouží ke cti. Vedení se s realitou vyrovnalo s bravurou zkušených politických harcovníků. Je to nejen důkaz, že Trikolóra nebyla od začátku pouhou ‚stranou jednoho muže‘. Během krátké doby se podařilo vybudovat fungující tým, do jehož čela se logicky postavila 1. místopředsedkyně Zuzana Majerová Zahradníková. 

Jako poslankyně je neméně výraznou osobností, která umí oslovit lidi a strhnout je na svoji (naši) stranu. Za vše snad může mluvit fakt, že co by ‚trojka‘ na kandidátce ODS v Olomouckém kraji v minulých parlamentních volbách dokázala díky preferenčním hlasům přeskočit kandidáty, o jejichž zvolení takřka nikdo nepochyboval, natož oni sami, a jako jediná z ódéesky na Olomoucku vstoupila na Sněmovny. Že její působení v poslaneckém klubu ODS nemělo dlouhého trvání a z důvodu odklonu strany od konzervativních hodnot svým odchodem dobrovolně následovala vyloučeného Václava Klause ml. nelze přičítat nějaké názorové nevyhraněnosti. Spíš opačně – dokázala si stát za svým i za cenu opuštění pohodlné jistoty zavedené partaje.

Řečeno vznosně – co se stalo, nejde odestát. Nyní je chvíle navázat v duchu jiného přísloví, že vše zlé je k něčemu dobré. Mění se lídr hnutí, nemění se ale myšlenky, na nichž Trikolóra vznikla. V tuto chvíli je nejdůležitější nedat prostor, aby se všeobecně ve veřejnosti zakořenilo povědomí, že Trikolóra je už minulostí. Tak jak by si to mnozí političtí i mediální odpůrci přáli. Důležité je oslovit ty, jimž je myšlenka ‚normálního světa‘, potažmo normálního života blízká a nabídnout jim možnost prostřednictvím Trikolóry dál hájit jejich přesvědčení!