Dozvíme se někdy, jaké byly skutečné důvodu odhlasování pandemického zákona?

Že by poslanci nevěděli, co při hlasování o pandemickém zákonu uvedli v život? Nelze mluvit za všechny, partajní befel je partajní befel – o něm se nediskutuje, nicméně minimálně stranické špičky nelze příliš podezírat z neznalosti nebo přehnaně ušlechtilým úmyslům bez patřičné zištnosti. To by si snad ani protřelí političtí šíbři nezasloužili!

Takže – kde je zakopaný pes? Zákon byl ušit příslovečnou horkou jehlou na jednáních vlády s demoopozicí uprostřed týdne, těsně před následným hlasováním. Už ta samotná podstata: Lze vytvořit kvalitní zákon v ústavně nepřehledné situaci nouzových stavů – nestavů, při nedůvěře vládním krokům (vyslovené v neprodloužení nouzového stavu) a následné bleskové shodě na něčem, co vlastně nic neřeší, za to pěkně vypadá?

Shrňme si v krátkosti události posledních dnů. Ve čtvrtek 11. února Sněmovna zamítá vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Bezprostředně na to přichází část hejtmanů s žádostí o jeho prodloužení, respektive znovuzavedení. Premiér Babiš reaguje poznámkou, že nelze zavádět nouzový stav pro část republiky (odpovídající zainteresovaným hejtmanům), bylo by to možné pouze v případě, že žádost podpoří všichni hejtmani. Záhy přichází žádost Asociace krajů České republiky (AKČR) vedené Martinem Kubou (ODS). Vládě tedy ‚nezbývá nic jiného‘, než v návaznosti na to končící nouzový stav znovu vyhlásit další. Vzdor všem právnickým sporům na hraně ústavnosti.

Ovšemže demostrany, jejichž hejtmané také ‚zvací dopis‘ podepsali, najednou neřeší zpupnost svých představitelů krajských samospráv. Ačkoliv hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) tvrdí, že je ‚vláda tlačila do kouta a Hamáček strašil‘. Prý by to sám Středočeský kraj za stávajících možností zvládal, ale nechtěli být jediní rebelující v celé republice. Možná si to tak řekli všichni hejtmani mimo ANO… A co dál? Petra Pecková podle svého rozhovoru pro Reflex.cz však opět nechává všechna další rozhodnutí na Sněmovně, na níž je podle ní další odpovědnost. Nevzali ovšem svým ‚zvacím dopisem‘ na sebe odpovědnost samotní hejtmani? To je jenom demonstrativní příklad. Jak to bylo v jiných krajích nemusí být totožné…!

Rychlá snaha se dohodnout budí další podezření. Zatímco předseda ODS Petr Fiala na svém faceboocku prostřednictvím mediálního týmu slavnostně sděloval, že se jim podařilo zastavit nouzový stav (v okamžiku nabytí účinnosti) pandemického zákona, předseda KDU-ČSL Marián Jurečka na ČT24 vysvětloval, že nouzový stav může být vyhlášen i přes účinnost nové právní úpravy. Navíc si klade Demoblok za výhru to, že vláda souhlasila s prosazením kompenzací přímo do zákona, s čímž patrně předpokládá nárůst volební přízně před podzimními parlamentními volbami. Naopak, o čem nemluví, přistoupila na další omezování osobních svobod, nad rámec současného nouzového stavu. Ten jde v nějakém časovém intervalu vládě zatrhnout, neprodloužit, ale fungování pandemického zákona je v gesci ministerstva zdravotnictví, které se, podle všeho, nikoho ptát nemusí… 

Nehledě na to, že jistým zbavením se odpovědnosti poslanci Demobloku dali ruce pryč od dilematu, zda další prodloužení nouzového stavu schválit. Nyní jsou z obliga! A co víc – možná i v naději, že nepotrvá dlouho, a jako vládnoucí partaje budou mít tento zákon v rukou, jenom blázen by se takové šance vzdal.

Podtrženo sečteno:

1/ Hejtmané mají být natolik silnými osobnostmi, že čelit nátlaku a výhrůžkám zvládají, věda si svých možností

2/ Opoziční strany by si měly stát za svým názorem, ne si podrážet nohy na různých úrovních

3/ Jakýkoliv zákon by měl být trvalý, nikoliv pouze vztahující se na konkrétní stav (pandemický zákon má mít účinnost pouze pro COVID-19, ten však není časově ohraničen)

4/ Fungování státu i společnosti by mělo být kontinuální, nikoliv protichůdné, navíc vynucující si ‚právo silnějšího‘    

5/  Pandemický zákon příliš neřeší práva pro občany, mnohem větší pravomoci za to dává exekutivě bez výrazné možnosti kontroly