Pyrrhovo vítězství nové krajské koalice?

Volební výsledek Trikolóry v Olomouckém kraji nedopadl tak, jak bychom si přáli, na druhou stranu – co by za 4,3 procenta daly strany, které pravidelně končí s úspěšností v řádu desetin procent? To nic ovšem nemění na faktu, že povolební vyjednávání o ustavení krajské vládní koalice jsme sledovali už jen zpovzdálí.

Po něco víc, jak 3 týdnech od voleb, byla podepsána nová koaliční smlouva, rozdělena křesla ve vedení kraje. Posvěcení hlasováním nově zvoleným krajským zastupitelstvem je už jenom formální záležitostí. Můžeme to brát za hotovou věc!

Podobně, jako v jiných krajích, i v Olomouckém šlo o to obejít faktického vítěze voleb – hnutí ANO. Což v tomto směru svůj účel splnilo. Otázkou ale je, co bude dál? Nepromění se celé volební období v jednolitou ‚vládní krizi‘?

Dočasné plácání se po zádech musí zákonitě přejít ve vystřízlivění denní reality. Mediálně je sice nová koalice prezentována jako spojení tří volebních uskupení. V reálu to ale znamená nutnou spolupráci SEDMI politických subjektů (Piráti, STAN, KDU-ČSL, TOP 09, Zelených, hnutí ProOlomouc a ODS, která jako jediná z koaličních partnerů šla do voleb sólo). 

Zkušení matadoři ví, že už dva jsou velká parta. Náš volební systém ale nezná variantu ‚vítěz bere vše‘, pokud tedy nezíská nadpoloviční většinu všech hlasů. Vládnout se tak dá téměř výhradně koaličně, s potenciálem nadpolovičního součtu volebních zisků zastoupených subjektů. Avšak čím víc hlav dohromady znamená také víc různorodých zájmů, které se budou snažit koaliční partneři mezi sebou prosadit. Chtíc nechtíc – vždy na úkor ostatních. 

Hledat za daného stavu shodu bude asi složité. Zvlášť, když se jedná o spojení uskupení natolik nesourodých, že společná touha odstranit Babiše by mohla být na vládnutí dost málo. Koaliční konglomerát totiž už sám o sobě popírá podstatu, na níž jsou strany založeny. TOP 09 kdysi rozštěpila KDU-ČSL a poslala tak lidovce mimo sněmovnu, nyní pro změnu senátoři TOP 09 opustili klub STAN a přidali se k ODS, aby se podařilo potvrdit v čele Senátu Miloše Vystrčila (ODS). A jak se dá obhájit spojení Pirátů, horujících pro vše progresivní, genderové a kdo ví jaké, s lidovci hájícími křesťanské konzervativní hodnoty? Vzájemné ideové rozpory snad jen vyváží společné vzhlížení k Bruselu. Naopak na všechno může doplatit ODS, která je z trojkoalice nejslabší, co se týče volebního zisku, oproti tomu ale bude mezi členskou základnou svoji účast možná nejobtížněji obhajovat. 

Samozřejmě se dá namítat, že politická spojení na úrovni samospráv, ať už místních nebo krajských, nebývají obrazem vrcholné politiky. To ale nyní nemusí být tak docela pravda. Účelová volební uskupení se netajila tím, že to má být taková trenýrovka na volby parlamentní v příštím roce. Už nyní se ohlásily svoje spojenectví ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Můžeme si o tom myslet cokoliv, můžeme spekulovat, kdo koho chce využít k udržení se ve sněmovně, ale realitu ukážou až volby. Podobný předvolebních koalic jsme už také pár zažily, některé z nich se ovšem rozpadly ještě dřív, než k volbám vůbec došlo. 

Ale vraťme se zpět k nové trojstranné, i když reálně sedmičlenné, koalici v Olomouckém kraji. Co můžeme očekávat? Chtíc si zachovat renomé společné udržitelnosti, půjde o vládu plytkých kompromisů, paralyzovanou věčnou hrozbou možné názorové roztržky. Společného bylo dosaženo, ANO se podařilo odstřihnout, nicméně Pyrrhovo vítězství může ještě pořádně zhořknout.