Žádná věda, stačí obyčejné věci a selský rozum!
Asi si mnozí vzpomínají na filmovou pohádku Lotrando a Zubejda. V ní stačily k záchraně churavé a neduživé princezny tři obyčejné věci – slunce, vzduch a láska. Nebylo třeba žádných kouzel a dumání hlav pomazaných…
K rozhodování ‚komu to hodit‘ v nadcházejících volbách není zapotřebí také žádných převratných objevů a zaručených rad odborníků. Stačí selským rozumem se zamyslet, co od volebních výsledků očekávat. Je snad něco přízemního chtít normální svět, v kterém platí námi stanovená jasná pravidla pro všechny, nikoliv někým vnucované podivnosti? Proč měnit věci, jež jsou generacemi prověřené a stále fungující? Má smysl bránit přírodu i za cenu, že jí ještě víc uškodíme?
Pokud si dovedeme odpovědět na výše položené otázky, pak by bylo logické pominout jakýkoliv progresivismus, zbytečné hokus-pokusy sociálního inženýrství i zeleného terorismu, jenž není nic jiného, než prosazování vůle úzké zájmové lobby jednoduše očekávající návrat investic. Nic míň, nic víc!
Co ale volební strany a uskupení nabízí? Kromě veřejných proklamací je dobré také trochu odezírat a spojovat si nevyřčené. Stranické koalice samy sebe označující za demokratickou opozici jsou pouhým účelovým slepencem, který má jinak reálně pramálo společného. Pokud tedy neexistuje uvnitř samotných stran plánovaný výrazný odklon od toho, co historicky nabízí. Těžko říct, jak třeba tradičně konzervativní lidovci můžou vlastním voličům zdůvodňovat své spojení s jednoznačně liberální Bruselu zaslíbenou TOP 09 se všemi gendery a pokryteckou korektností? ‚Topka‘ byla navíc před lety důvodem k rozštěpení KDU-ČSL a nedobrovolného odchodu mimo Sněmovnu. Přičemž ideologické proudy těchto dvou stran jsou na první pohled jednoznačně neslučitelné. Nicméně asi nevíme o vnitřních dohodách vše! Nemluvě o tom, že třetí do mariáše – snad kdysi pravicová ODS ústy Petra Fialy už zcela nepokrytě plánuje povolební spojení s Piráty, jež mají jen krůček od označení za krajní levici. Co vlastně ODS svým voličům vzkazuje, když její předseda prohlašuje, že na skokové zdražování energií, a tím pádem prakticky všeho, v důsledku aplikace green deals si musíme zvyknout? A co třeba STAN – těm je úplně jedno s kým půjde do holportu, hlavně, když je to znovu vynese do poslaneckých lavic a potažmo k podílu na moci?
I na příliv těchto otázek vlastně existuje jednoduchá odpověď. Méně České republiky, více EU, která za odměnu aktérům přisype do misky pár cukrlat. Která si ovšem budou nejdřív muset v unijním rozpočtu předplatit. Respektive MY VŠICHNI jim je budeme muset předplatit. Nebo je to všechno úplně jinak a jenom si sami šlapeme po štěstí, když demoopoziční spolčení zpochybňujeme?
Ať tak, či tak, je to teď na každém z nás. Každý svého štěstí strůjcem. K rozhodování není třeba rad veřejně známých osobností domnívajících se, že jenom ony dovedou nejlépe otevřít oči plebejcům, kteří by jinak bez jejich doporučení byli úplně bezradní. Pokud víme, že za naše rozhodnutí jsme ochotni dát ruku do ohně, je každá volba správná. Pak už je jenom otázkou, kolik se najde dalších s podobnou představou, jak by svět vypadat. Držme si palce!
