Největší zločin současnosti a propadák odborářské demonstrace

15.10. 202243x

„Dnes jsou plná náměstí především proto, že na lidi se valí neřešitelné ekonomické problémy, nemluvě o válce, do které nás tato nezodpovědná „protektorátní“ vláda zatahuje,“ myslí si Zuzana Majerová, předsedkyně Trikolory, která se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zamýšlí mimo jiné nad tím, proč je Česká republika čím dál tím více „ve varu“. Podle Majerové zároveň současní mocipáni usilovně utahují šrouby, takže se v mnoha ohledech totalitní způsoby vládnutí vracejí.

Česká republika je ve varu. Alespoň podle toho, v jaké frekvenci jsou pořádány nejrůznější demonstrace proti vládě. Někteří dokonce toto napětí ve společnosti přirovnávají ke konci komunistického režimu a revoluci v roce 1989. Máte stejný dojem, nebo jsou to přeci jen přehnaná přirovnání?

V tomhle přirovnávání bych byla spíše opatrná, protože podobné jsou možná některé vnější znaky, ale podstata problému je někde jinde. V roce 1989 vyhřezla dlouhodobá společenská nespokojenost s fungováním systému, ve kterém jsme žili. Lidé chtěli volněji dýchat. Zároveň je ale poctivé přiznat, že lidé neměli zásadní existenční problémy. Dnes jsou plná náměstí především proto, že na lidi se valí neřešitelné ekonomické problémy, nemluvě o válce, do které nás tato nezodpovědná „protektorátní“ vláda zatahuje. Zároveň ale platí, že současní mocipáni usilovně utahují šrouby, takže v mnoha ohledech se totalitní způsoby vládnutí vracejí. A možná víc než tenkrát.

Pořádané demonstrace proti vládě jsou terčem nejrůznějšího nálepkování. Na jedné straně jsou svolavatelé označováni za dezinformátory a sympatizanty Putinova Ruska, na straně druhé pak demonstrace dostávají nádech prezidentské kampaně. Neobáváte se toho, že vlastně dochází k politickému zneužívání obav veřejnosti z inflační a energetické krize?

Označovat každého, kdo kritizuje Fialovu vládu, zelené šílenství, řinčení zbraní nebo obecně (ne)fungování Evropské unie za sympatizanta Putinova Ruska, je největší zločin současnosti, který ale na značnou část obyvatel bohužel funguje. Tímhle nálepkováním na sebe dotyční prozrazují, že jim nejde o svobodnou diskusi a svobodnou výměnu názorů, ale že pouze chtějí názorové oponenty předem poškodit, znectít a diskvalifikovat. Pokud budeme hovořit o nějakém zneužívání, tak právě k těmto podpásovým metodám jsou zneužívána média hlavního proudu. Jiná věc je propadák odborářské demonstrace. Nechť pan Středula zpytuje svědomí, zda mu víc šlo o věc, či jeho volební kampaň. Lidé mu na to každopádně neskočili.

V jakém stavu je vůbec podle vás demokracie v České republice více jak 30 let po sametové revoluci?

Ve velmi špatném, v čím dál horším, a chřadne každým dnem. No, řekněte, napadlo by vás na jaře roku 1990, že vláda bude vymýšlet zákony, jak umlčet, ba dokonce kriminalizovat názorové oponenty?

V devadesátých letech minulého století bylo populární mluvit o „nepolitické politice“. Dnes se tato myšlenka opět vrací jako náplast na zklamání voličů z české politické kultury. Není to podle vás přeci jen slepá cesta, když skutečných změn je možné dosáhnout jen pomocí demokratických voleb?

Chápu a rozumím, že lidé nadávají na politiky, když s nimi mají tak dlouhodobé negativní zkušenosti. Ale představa nepolitické politiky je dnes stejně nesmyslná jako byla v devadesátých letech. K ničemu dobrému to nevede. Právě nepolitická politika způsobuje, že na mnoha místech namísto zvolených politiků rozhodují nikým nevolené nebezpečné politické neziskovky, obvykle financované bůhví odkud. Stokrát můžeme mít výhrady k fungování politických stran, ale zatím nikdo nikde nevymyslel nic lepšího, než je správa věcí veřejných, jež se obsazuje v soutěži politických stran. Možná, že by někdy byl lepší a rychlejší osvícený diktátor, ale kdo zaručí, že zůstane osvíceným. Politika není špinavá, jen lidé v ní. A to je třeba rozlišovat.

Česká republika čelí snad historicky doposud největšímu náporu nelegálních migrantů. I proto byly zavedeny kontroly na česko-slovenské hranici. Přesto se zdá, že stovky zadržených migrantů nikoho nezvedají ze židle, přestože v minulosti bylo téma nelegální migrace jedním z nejdiskutovanějších témat. Čím si to vysvětlujete?

V posledních měsících se toho na nás valí už nějak moc. Jsme už tak otupělí? Nejprve masová migrace, pak covid, pak ukrajinská válka, zelené šílenství, energetická krize, ekonomická krize a teď ještě znovu ožívá migrační krize. Když si tohle všechno uvědomíte a sečtete, je to opravdu strašné pomyšlení, do jakého stavu přivedli současní mocipáni naši zemi, Evropskou unii i svět.

Daří se podle vás České republice čelit této velké migrační vlně? Neobáváte se, že tento doutnající problém přeroste v další závažnou krizi?

Naše jediné štěstí je, že pro naprostou většinu migrantů jsme zatím pouze tranzitní zemí. Zatím…

Ministr zahraničí Jan Lipavský označil za skandální to, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se ve čtvrtek zúčastnil energetického fóra v Moskvě. Je podle vás tato ostrá kritika na místě?

Ono je spíš skandální, že za situace, kdy mílovými kroky pádíme do energetické krize, nejede do Moskvy žádný z našich politiků. Mohl by tam nejen jednat o dodávkách plynu a ropy, ale také plédovat za mírové řešení ukrajinské války. To by byl ten správný politický tah a diplomatický majstrštyk. Maďarský ministr se chová a jedná jako opravdový politik. Ten náš hloupě poštěkávající pirátský bejby-ministr je pouze k smíchu. Seděla jsem vedle něj ve Sněmovně a stydím se, že tohle přerostlé arogantní a hloupé dítě je ministrem. Pardon, je to k pláči.

Mezitím také v České republice opět dochází k rychlému růstu cen pohonných hmot, což trápí nejen občany, ale také mnoho podnikatelů a dále roztáčí inflační spirálu. Kdy se konečně dočkáme uklidnění situace?

Obávám se, že hned tak to nebude. Unijní kobyla sice dodělává, ale o to víc kolem sebe kope. Nevím, co všechno se ještě musí stát, ale mají-li se věci pohnout k lepšímu, každopádně musí přijít úplně jiná sorta politiků. A nejen u nás.

Podle posledních zpráv to velmi doutná také mezi podnikateli, včetně těch největších zaměstnavatelů. Firmy se obávají dopadů energetické krize a čím dál hlasitěji říkají, že pokud vláda něco neudělá, po Novém roce se může Česká republika připravit na velké krachy firem, odchod zahraničních investorů a v konečném důsledku masivní propouštění. Co si o tom myslíte?

Na jednu stranu jsou to tragické zprávy, protože pokud dojde na krachy i velkých firem, bude to znamenat, že do existenčních problémů se dostane strašně velké procento lidí. Uvědomme si například, kolik tisíc lidí pracuje u nás ve Škodovce a kolik dalších firem a lidí je na ni navázáno. Jsou to desetitisíce našich občanů. Zároveň je to ale možná jediný způsob, jak se mohou věci dát do pohybu. Z plných náměstí si Fialovi mocipáni zatím evidentně nic nedělají. Teprve masa nezaměstnaných a s tím související sociální nepokoje je něco, co tyhle bohorovné lokaje cizích ekonomických a velmocenských zájmů smete. Mrzí mě to říkat, ale asi to bohužel jinak nejde. Lidé musí prozřít…

Rozhovor vyšel na portálu Parlamentní Listy ZDE.

Komentáře