Populistické rozdávání peněz inflaci nezastaví, kritizuje vládu předsedkyně Trikolory

30.4. 202258x

„Fialova vláda stále jen vysílá signály a skutek utek,“ říká předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová Zahradníková, které sice podporuje úlevy pro rodiny s dětmi, ale místo rozdávání „žebračenek“ by tuto pomoc hledala spíš ve zvýšení odčitatelné položky v daňovém přiznání. „Kolik úředníků bude asi potřeba na vyřizování žádostí o příspěvek? To vláda zase bude přijímat další a další pracovníky na administraci svých nesystémových řešení?“ ptá se Majerová. Podle jejich slov je také problém v tom, jak nekonečně přistupujeme k energiím.

Vláda rozhodla o tom, že přispějeme na každé dítě částkou 5 tisíc korun a chce tak pomoci rodinám s dětmi bojovat s drahotou. Je to podle vás správná cesta?

Podpora rodin s dětmi je samozřejmě potřebná. Volila bych však takové řešení, které je systémové, a to například ve formě navýšení odčitatelné položky v daňovém přiznání. Takové řešení totiž, na rozdíl od vládního plánu, nepodporuje inflaci, není administrativně náročné, a hlavně není populistické. Kolik úředníků bude asi potřeba na vyřizování žádostí o příspěvek? To vláda zase bude přijímat další a další pracovníky na administraci svých nesystémových řešení?

Ministr Marián Jurečka před časem avizoval, že vláda bude uvažovat také o navýšení rodičovského příspěvku. Jak se zdá, z tohoto plánu sešlo a vláda pouze navýšila maximální výši měsíčního příspěvku pro ekonomicky nejslabší skupinu rodičů. Nebylo by podle vás přeci na místě navýšit celkovou částku rodičovského příspěvku?

Opravdu této vládě nerozumím. Opět zdůrazňuji, že podpora rodin s dětmi je nesmírně důležitá. I zde bych ale volila cestu snížení daňové zátěže. V úvahu přichází nejen daň z příjmů, ale zejména DPH na zboží a služby, a to nejen pro děti. Populistické rozdávání peněz inflaci nezastaví. Přemýšlel vůbec někdo ve vládě o tom, že kdo dnes ještě nepatří do skupiny ekonomicky nejslabších rodičů, bude do této skupiny možná patřit na konci prázdnin? A co udělají potom? Další proinflační krok? Další rozdávání peněz?

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank a členky poradního sboru předsedy vlády Heleny Horské má vláda pokračovat pouze v cílené pomoci pro nejohroženější skupiny, nikoliv zavádět plošná opatření, která by dále roztáčela inflační spirálu. Jste stejného názoru?

Na tu žebračenku v podobě směšných pěti tisíc korun, které vláda odsouhlasila, má nárok až 90 procent rodin. Pokud bychom tedy měli slova paní členky poradního sboru předsedy vlády brát vážně, tak je zde v ohrožení téměř veškeré obyvatelstvo. Takže plošné opatření to vlastně je. Ve skutečnosti – při inflaci okolo 15 procent – to ale je kapka v moři a nesystémové krátkodobé řešení.

Trikolora často opakuje, že by drahotě čelila snižováním daní, čímž by lidem zůstalo více peněz v peněženkách. Nehrozí však pak, že dojde k dalšímu tlaku na růst inflace, a tedy znehodnocování peněz?

Vládní opatření mají být především rychlá. Jak dlouho už Češi jezdí nakupovat a tankovat do Polska? Tam vláda zareagoval obratem a u potravin a pohonných hmot přechodně zavedla nulovou daň z přidané hodnoty. Fialova vláda stále jen vysílá signály a skutek utek. A výsledek? Namísto, aby vláda občanům vyšla vstříc a ulevila jim, sama se na cenách utržených ze řetězu přiživuje, protože celková výše vybraných daní je kvůli vysokým cenám daleko vyšší, než byl předpoklad. Samozřejmě, všechno má svá rizika, i snižování daní. Ale rčení, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, v tomto případě neplatí. Fialova vláda je toho zářným příkladem.

Rusko v úterý odpoledne zastavilo dodávku plynu do Polska a Bulharska. Jak vnímáte tuto událost? Šlo pouze o varování, nebo se májí občané a firmy ČR skutečně bát toho, že budeme v horizontu několika týdnů či měsíců zcela bez plynu?

Pokud vím, tak Poláci již zaplatili a dodávka nakonec přerušena nebyla. Nám tohle přímé nebezpečí asi nehrozí, protože Česká republika ruský plyn nakupuje přes Německo a Německo jako jedna z mála zemí v této neklidné době zastává relativně umírněné pozice. Spíše se pozastavuji nad tím, proč Česká republika neodebírá plyn napřímo a levněji, stejně jako Poláci a Maďaři, a opět kupujeme 5x dražší od Němců. 

Někteří odborníci upozorňují také na to, že naše země má na rozdíl od Polska zaplněny zásobníky plynu pouze z cca 30 %. Do těžké situace se dostala dokonce i Pražská plynárenské, které metropole musela půjčit několik miliard, aby mohla firma nakoupit zásoby plynu na příští zimu. Co vy na to?

Sklízíme plody minulých vlád, které tohle všechno dopustily. Vlastní levně vyrobenou českou elektrickou energii nakupujeme draze přes burzu v Lipsku, levný ruský plyn draze přes Německo, zásobníky plynu už nám také nepatří, nemluvě o jejich naplněnosti. Jak jsme tohle mohli vůbec dopustit? 

Média však upozornila na to, že minimálně Maďarsko a Rakousko přistoupilo na podmínku Kremlu a zřídilo si rublové účty pro úhradu ruského plynu. Hroutí se tím podle vás jednota EU v protiruských sankcích? Opravdu je podle vás správné riskovat úplné zastavení dodávek plynu?

Ne, v žádném případě. Postoj Trikolory je v tomto ohledu jednoznačný. Povinností českých politiků je hájit na prvním místě zájmy českých občanů. Výkřiky o odstřižení Evropy od ruských surovin jsou nebezpečné a nereálné fantasmagorie. A nakonec v tom opět možná zůstaneme sami, jako tomu u protiruských sankcí bylo už dříve. Všichni, kromě nás, je nedodržovali a zvesela obchodovali dál. Rakouský a maďarský postoj by pro nás měl být inspirací.

Mnoho evropských politiků včetně českého premiéra Petra Fialy mluví o tom, že je třeba Evropu odstřihnout od ruského plynu. Je to v kontextu války na Ukrajině správná vize? A kde pak bude naše země brát tuto klíčovou surovinu?

To může vyslovit pouze regulérní blázen, který žiji ve své slonovinové ideologické věži zcela izolován od reality. Když už tu padlo jméno předsedy vlády Petra Fialy, neodpustím si poznámku, že za skutečného hrdinu by možná byl, kdyby namísto propagandistického výletu do Kyjeva vyrazil do Moskvy a pro české občany tam vyjednal přímé dodávky levného ruského plynu. Rázem by byl čtyřikrát až pětkrát levnější.

Tak trochu ve stínu války na Ukrajině a boje s inflací se rozběhla velká reforma českého školství. Ministr Petr Gazdík zvažuje, že rozdělí výuku na základních školách na tzv. jádrovou a rozšiřující a sníží tak plošné nároky na všechny žáky. Ministerstvo si od toho slibuje, že se žáci budou moci rozvíjet v těch oblastech, pro které jsou více talentovaní. Jak hodnotíte tento záměr?

Naše školství trpí už přes 20 let dvěma zly: neustálým tlakem, permanentními reformami a nekonečnými „skvělými nápady“ z ministerstva, rovněž tlakem horlivých aktivistů, kteří sice neumějí a nechtějí učit, ale pochopili, jak se mohou přesto ve školství prosadit. Když se podíváte na oficiální cíle našeho školství, zjistíte, že z nich naprosto vypadla jakákoli snaha o vzdělanost. Hlavním úkolem základních škol přece musí být triviálka – naučit všechny děti číst, psát a počítat, a pak, v pozdějších ročnících, spolu s nimi objevovat nashromážděné bohatství znalostí našich předchůdců.

Pokud má nová generace něco nového objevit, někam dále nás posunout, musí nejprve dobře znát základy biologie a chemie, rozumět podstatě fyziky a matematiky, mít úctu k mateřštině a literatuře, chtít chápat své dějiny. Namísto toho ministr Gazdík řeší nesmyslný rámcový vzdělávací program, který bych okamžitě zrušila a navrátila dřívější školní osnovy, ze kterých bylo každému ihned jasné, jaký soubor vědomostí si má dítě osvojit v každém ročníku ZŠ. Ministr jde však opačnou cestou. Co nejvíce osekat všeobecné znalosti, které jsou základní výbavou dítěte do dalšího vývoje. Tímto dlouhodobým přístupem se vzdělanost našeho národa bude stále jen víc propadat. Jako doposud, bohužel.

Velké pozdvižení vyvolal krok miliardáře Elona Muska, který se stal majitelem Twitteru a slíbil, že posílí svobodu slova na sociálních sítích. Opravdu je podle vás dnešní situace tak špatná? A může tomu pomoci změna majitele Twitteru?

Počkejme si, co z toho bude. Nicméně vyhraněné názory Elona Muska na skutečnou svobodu slova jsou známy, takže jeho převzetí Twitteru vzbuzuje naději, že alespoň na této síti by mohl nastat návrat do jakéhosi normálu, který na sítích panoval ještě před pár lety, než na nich s nejrůznějším blokováním, banováním a mazáním začaly řádit ideologické bojůvky pokrokářů a jejich politických protektorů.

Rozhovor vyšel na portálu Parlamentní Listy ZDE.

Komentáře