Trikolora nemá být stranou vůdcovského typu

„Trikolora nepotřebuje revoluci, ale evoluci. Na to dobré chceme navázat, z chyb se naopak musíme poučit,“ říká bývalá poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, která minulý víkend obhájila funkci předsedkyně Trikolory. Co chystá v nejbližší době? Jak chce změnit Trikoloru, aby byla v příštích volbách úspěšnější? A bude nakonec Trikolora spolupracovat také s SPD? „Chystáme založení intelektuálního think tanku,“ prozradila Majerová mimo jiné v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

V sobotu jste obhájila funkci předsedkyně Trikolory. Jaké bezprostřední dojmy si odnášíte z vašeho sněmu?  

Poprvé asi po dvou letech snad už má Trikolora konečně před sebou relativně normální týdny a měsíce. Když jsme po založení Trikolory s Václavem Klausem mladším vyrazili propagovat nový politický subjekt po vlastech českých, moravských a slezských s projektem „Trikolora jede“, zastavil nás záhy koronavirus. Pak jsme Trikoloru pro změnu zachraňovali, když ji Vašek opustil, což spojitě přešlo do hektické volební kampaně. A namísto, abychom si po volbách aspoň trochu oddechli, následovalo dosti hektické předsněmové období. Stále jsme řešili nějaká provizoria nebo vnitřní problémy. Od soboty má Trikolora nové, kompletní, řádně zvolené vedení a před sebou jasný směr.

S jakou vizí vstupuje Trikolora do dalšího období? Ve svém projevu jste mluvila především o stabilizaci a konsolidaci. Plánujete tedy spíš udržení kurzu, nebo nějaké zásadní změny?  

Trikolora nepotřebuje revoluci, ale evoluci. Na to dobré chceme navázat, z chyb se naopak musíme poučit. Ve svém kandidátském projevu jsem na směnu řekla mimo jiné i toto. Na našich třech základních pilířích, na kterých jsme vznikli, to znamená suverenitě, prosperitě a svobodě, nemusíme měnit vůbec nic. Naše země, naše vlast, Česká republika je pro nás stále na prvním místě. Na tom, že bohatství vzniká z práce, a ne z dotací, se také nic nemění. A naše povinnost bránit normální svět je v roce 2022 po všech těch otřesech, které přinesly poslední měsíce a roky, ještě větší, než byla v roce 2019, kdy jsme Trikoloru zakládali. Co by se naopak trochu změnit mělo, je důraznost naší komunikace a argumentace. 

Mluvila jste také o tom, že Trikolora již nebude stranou jednoho muže. Nicméně právě na této myšlence byla založena. Myslíte si, že máte šanci tuto transformaci ustát? 

Václav Klaus mladší Trikoloru opustil, už to brzy bude rok. Ani další zájemce s jistými autoritativními sklony delegáty sobotního republikového sněmu moc neoslovil. Já jsem naopak bytostně přesvědčená, že Trikolora nemá být stranou vůdcovského typu. Jako předsedkyně chci vytvářet a dávat co nejvíce prostoru lidem okolo sebe. Chceme k Trikoloře přitáhnout také výrazné osobnosti z vnějšku. Na sněmu jsem jmenovala kupříkladu Miroslava Ševčíka, Petra Robejška, Markétu Šichtařovou, Vladimíra Pikoru či Andora Šándora. Takovéto výrazné osobnosti a skuteční profesionálové ve svých oborech mohou být nejen pro Trikoloru, ale obecně pro politiku i Českou republiku obrovským přínosem. I proto chystáme založení intelektuálního think tanku, který může být skvělou platformou pro cizelování pravicové, chcete-li konzervativní politiky. 

Trikolora však utrpěla v loňských parlamentních volbách porážku, kdy ve spojení se Svobodnými a Soukromníci získala jen 2,76 procenta. Myslíte si, že máte v příštích volbách šanci dosáhnout lepšího výsledku?  

Kdybychom si to nemysleli, tak se na všechno vykašleme a určitě bychom si tu spolu nepovídali. Politika je běh na dlouhou trať. S tématy se někdy trefíte, někdy ne. S některými se občas předběhnete. My jsme kupříkladu už před volbami varovali před energetickou krizí a před bezprecedentním útokem na peněženky našich občanů. Kdyby krach Bohemia Energy přišel o měsíc dřív, a ne až po volbách, možná by nám lidé naslouchali o trochu více. Ale žádné „kdyby“ v politice neplatí. 

Hodlá Trikolora pokračovat spíš samostatně, nebo uvažujete o bližším propojování s dalšími politickými stranami?  

Ve své předsednické zprávě i ve svém kandidátském projevu jsem to řekla zcela jasně. Abychom mohli ostatní spojovat, musíme být sami co nejsilnější. Pro komunální volby mají naše místní organizace naprostou svobodu v jakém gardu nebo v jakém spojenectví do voleb půjdou. Pro doplňovací senátní volby chceme naopak hledat širší dohodu s podobně směřujícími stranami, abychom si zbytečně nekonkurovali a naopak si vzájemně podpořili své kandidáty. V tomto smyslu pokračuje naše spolupráce jak se Svobodnými, tak se Soukromníky, ale chceme do ní zahrnout i další subjekty. Zcela jistě budeme také jednat s SPD. Co se týká voleb do Poslanecké sněmovny, je předčasné dělat závěry už teď, ale za svůj vůbec největší politický úkol v roli předsedkyně strany považuji, abychom do příštích voleb vygenerovali silného a respektu hodného superlídra, který nás do voleb povede, ať už půjdeme sami nebo v nějakém širším spojenectví. Musíme lidem nabídnout důstojnou alternativou jak k Fialově probruselské vládě, tak k Babišově probruselské opozici. 

Na sněmu jste mimo jiné také změnili Trikoloru z politického hnutí na politickou stranu. Proč jste se rozhodli k takovému kroku?  

Na přeměně Trikolory z hnutí na stranu byla mezi našimi členy téměř jednohlasná shoda. Nechceme být vnímáni jako rozplizlé hnutí, nýbrž jako jasně definovaná politická strana. Strana pravicová, konzervativní, národní a euroskeptická.

Ve volbě předsedy Trikolory jste měla další tři vyzyvatele. Jindřich Rajchl na poslední chvíli svou kandidaturu stáhl a velmi ostře se vyjádřil k situaci ve straně. Kritizoval především vnitrostranické intriky a dokonce cenzuru. Měl pravdu? Co o jeho kroku soudíte? 

Promiňte, ale já opravdu nemám potřebu se k panu Rajchlovi vyjadřovat. Co je zač, na to musí každý přijít sám… 

Dalším vašim vyzyvatelem byl profesor Ivo Budil, o kterém se šuškalo, že se v případě neúspěchu stane vašim místopředsedou. Proč se tak nestalo?  

Pana profesora si nesmírně vážím, naše soupeření nebylo nijak konfrontační. Ani z jeho, ani z mé strany. Naopak ještě před sněmem jsme se domluvili, že v případě, pokud uspěju já, on nebude kandidovat na místopředsedu, ale raději stane v čele onoho intelektuálního think tanku, kterým chceme činnost Trikolory posílit. Moc si od toho slibuju. 

Jaké budou vaše nejbližší kroky po znovuzvolení předsedkyní Trikolory?  

Hned v úterý jsem mluvila na demonstraci proti totalitnímu pandemickému zákonu a když už jsem byla u Sněmovny, zašla jsem dovnitř navštívit pár politických přátel z minula, třeba Jardu Foldynu, vedle kterého jsem na Malé Straně čtyři roky bydlela. Od příštího týdne už to pojede. Schůzky, vyjednávání a rozhovory s potenciálními partnery do komunálních a senátních voleb, jednání grémia a předsednictva Trikolory, novináři, shánění peněz, schůze, výjezdy do krajů…

Rozhovor vyšel na portálu Parlamentní Listy ZDE.